Jdi na obsah Jdi na menu

Postoje a stanovisko SMKČ k sociální situaci v Moravskoslezském kraji

3. 10. 2013

 September 29, 2013


V posledních dnech a týdnech se v režimních médiích propírá téma, které výjimečně nemá odvádět pozornost většiny společnosti od skutečných problémů. Tím tématem je snaha vlastníků OKD, a. s., společnosti New World Resources (NWR – sídlí v Nizozemsku, ale víc než polovinu akcií vlastní český uhlobaron Zdeněk Bakala), uzavřít důl Paskov na Frýdeckomístecku. Představenstvo OKD vyhlásilo oficiálně tuto zprávu dne 17. 9. 2013, několik desítek minut po konci bouřlivé demonstrace hornických odborů. Jaké jsou oficiální důvody, které vedly vlastníka soukromokapitalistické společnosti ke kroku, jenž ještě hlouběji zasáhne těžce zkoušený region? Jsou jimi prý ztráty OKD, které v první polovině letošního roku dosáhly 10 mld. korun, údajné vysoké náklady těžby v dole Paskov a situace na trhu s černým uhlím, která se dle vlastníků a dle jejich zástupců v dohledných několika letech nezlepší. Z těchto důvodů je prý důl Paskov nekonkurenceschopný a do konce příštího roku musí být uzavřen. Tolik tvrzení, která jsou zčásti fakty, zčásti však východisky, zkonstruovanými kapitalistickou „logikou.“

Svaz mladých komunistů Československa (SMKČ) upozorňuje na tuto „logiku“ opakovaně, zejména v konfrontaci s objektivními fakty a zájmy většiny společnosti, především dělnické třídy a dalších zaměstnanců. Nynější situace je učebnicovým příkladem selhávání kapitalistického systému, jeho zločinů a bezzubosti sociálně demokratických, reformistických a zrádcovských odborářských iluzí.

Těžba černého uhlí v Moravskoslezském kraji má stoletou tradici. V roce 1990 se zde vytěžilo bezmála 21 milionů tun této suroviny, přestože už tehdy byla výše těžby poznamenána kapitalizací konce 80. let a otevřeným nástupem kapitalismu r. 1989. V r. 2011 se v Ostravsko-karvinském revíru (OKR) těžilo už jen něco málo přes 11 milionů tun černého zlata a těžba nadále rychle klesá. V r. 1989 zaměstnával národní podnik OKD 105 tisíc lidí, současní soukromí vlastníci zaměstnávají ve firmě se stejným názvem, ale naprosto jinou vlastnickou strukturou, kmenových zaměstnanců mírně přes 13 tisíc. Útlumový program v OKR, téměř absolutní privatizace hospodářství v českých zemích, včetně těžby nerostných surovin, způsobil v dnešním Moravskoslezském kraji spoušť. Útlum těžby, který nebyl motivován vyčerpáním zásob vzácného a kvalitního antracitu pod Ostravou a následně i jinde, ale obecným trendem, výkyvem cen uhlí na kapitalistickém trhu a především snahou buržoazie vybudovanou hospodářskou strukturu vymačkat jako citron a posléze odejít za ještě vyššími zisky, nesl v mnohých směrech až rysy sabotáže národního hospodářství. Máme tím na mysli ponechání půl miliardy tun antracitu v podzemí města Ostravy, zničení důlní infrastruktury včetně odvětrávání a odvodňování, což může zamezit budoucím snahám uhlí vytěžit. Kapitalisté tehdy i nyní jednají podle známého francouzského „po nás ať přijde potopa.“ „Logika“ současného systému je krásně rozpoznatelná na příkladu tvrzení, zachyceného v rozhovoru s obyčejnými lidmi: uhlí se má těžit tam, kde je ho dostatek, je kvalitní a společnost ho potřebuje, pouze v kapitalismu se takové uhlí zaplavuje a ničí.

Následkem útlumového programu v hornictví, motivovaného snahou o okamžité zvyšování zisků soukromého kapitálu, byla sociální katastrofa mnohých regionů českých zemí, zejména Ostravska. Jedním z jejích projevů vedle prudkého zvýšení nezaměstnanosti, sebevražednosti a sociálně patologických jevů, bylo vylidňování, srovnatelné snad jen s dobou útlumu hornictví ve středověké Kutné Hoře. Od r. 1991 do r. 2011 klesl počet obyvatel Moravskoslezského kraje z 1 283 271 obyvatel na 1 205 834 lidí. Tato čísla hovoří sama za sebe, není nadsázkou, nazveme-li tento pohyb sociální genocidou.

Po celou dobu nástupu a průběhu této tragédie tvrdili různí buržoazní mluvkové a jejich sociálně demokratičtí, oficiálně odboroví a reformističtí spojenci, že se dá situace zvládnout, že pomohou vytvořit nová pracovní místa a útlum provedou „sociálně citlivě.“ Fakta, která jsme uvedli, jasně vyvrací tento blud. Sociální katastrofa na Ostravsku pokračovala i přes tyto proklamace (postupně zmizelo podle některých odhadů přes 100 tisíc pracovních míst), i přes daňové ráje velkokapitálu Hyundaie v Nošovicích, které regionu přes veškerý rámus a propagandu přinesly mnohem méně (cca 5 tisíc pracovních míst) než bylo smluveno; i přes řeči o spásonosnosti vybudování dálnice do Ostravy. Ruku v ruce s touto devastací šly tragédie pracujících, celých regionů a rodin, pokračování výsadního postavení loutkových odborů, kolaborujících s buržoazií, bezmoc většiny obyvatel – proletariátu.

Sociální demokracie nese plnou zodpovědnost za privatizaci 46% akcií OKD v r. 2004 včetně téměř 44 tisíc bytů, která přivedla masy lidí na Ostravsku na pokraj hmotné nouze a chudoby. Sociální demokracie a vedení většiny odborů mají hlavní podíl na podpoře či toleranci vykořisťování, zbídačování a útlaku většiny lidí nejen v Moravskoslezském kraji, které „kompenzovaly“ šířením naivních iluzí a vírou v drobky ze stolu ze strany zlodějů a uhlobaronů. SMKČ se domnívá, že je třeba na tyto skutečnosti upozornit, přiznat si je a tímto začít se změnou.

Tvrzení vedení NWR, vlastníka OKD, a. s., zdůvodňující uzavření dolu Paskov, vycházejí z téže „logiky,“ s jakou bylo Ostravsko a Moravskoslezský kraj uhlobarony ničeno už v 90. letech 20. století. Od r. 2004, kdy Zdeněk Bakala OKD získal, mu tato firma přinesla kolem 100 mld. korun čistého zisku, bez započítání zisků z desetitisíců bytů. Další miliardy zisků měl on a jeho spojenci z jiných vykořisťovatelských aktivit. Do loňského roku byly OKD ziskové. Až v letošním roce přišel výkyv na trhu s černým uhlím, který způsobil v případě OKD ztrátu. Proč ji Zdeněk Bakala a jeho firmy nefinancovali z jiných či minulých zisků? Proč nepočkají rok-dva na další ziskové období, které letošnímu roku předcházelo? Z prostého důvodu, zákonem kapitalismu je co nejčasnější a co nejrychlejší navyšování zisků, tzv. zhodnocování kapitálu, bez ohledu na perspektivy, budoucnost. Tak daleko se kapitalista nedívá, jeho obzor končí s úzávěrkou ročního účetního období. Z toho důvodu, podobně jako před deseti-patnácti lety, jde NWR nejen na Ostravsku o jedinou věc: o okamžité navýšení zisků cestou úprku za levnější pracovní silou a minimálními bezpečnostními opatřeními. Nejde tedy o to, že by byl pro NWR důl Paskov ztrátový, ale o to, že je ziskový málo. Kapitalistův zájem na zvyšování svého zisku strhává do beznaděje a strachu o budoucnost tři tisíce lidí, ale ve skutečnosti jde o problém nejen celého Ostravska a českých zemí, ale i většiny světa. Pokud se po bok horníků a zaměstnanců z Paskova nepostaví další dělníci a zaměstnanci z celých českých zemí, bez ohledu na odborářské bossy se zlatými hodinkami, bez ohledu na sladké fráze sociálních demokratů a reformistů o sociální citlivosti, přijdou postupně na řadu doly Karviná a Darkov, Mittal Steel, Dolní Rožínka, povrchové doly na Mostecku a Sokolovsku a řada dalších důlních provozů a továren. SMKČ si je vědom toho, jak těžký je takový krok pro proletariát, opuštěný odbory i KSČM. SMKČ se z toho důvodu staví na stranu horníků, podává jim pomocnou ruku, jak v případě Paskova činil i v minulosti přímo na pracovišti a demonstraci.

Se vzrůstem iluzí v určité části české společnosti, spojených s výsledky loňských krajských voleb a letošních voleb prezidentských, se vracejí před oči diváků veřejného dění stará, dávno vyvrácená hesla. V poslední době jimi přispěli zejména prezident Zeman a premiér v demisi Rusnok. Přes všechny jejich nářky na nepoctivost Zdeňka Bakaly, bláboly o nutnosti převést prostředky z bytů OKD na sociálně citlivý útlum hornictví na Ostravsku, návrhy na příchod strategických partnerů a vybudování dopravní infrastruktury v Moravskoslezském kraji, neslyšíme nic jiného než fráze, kterými se kryje plundrování Moravskoslezského kraje už více než dvacet let. Fráze, které v praxi nic neznamenají a stavějí zmíněné aktéry po bok ostatních buržoazních stran, jako ostatně po celé polistopadové období. Ptáme se, co reálně dělá ve prospěch horníků a zaměstnanců dolu Paskov krajská koalice v Moravskoslezském kraji složená ze zástupců KSČM a ČSSD? Co pro ně kromě mluvnických cvičení chtějí a mohou činit?

SMKČ jednoznačně zastává názor, že takové klamání slovy, jakého jsme svědky u pánů Zemana či Rusnoka, je v konečném důsledku nebezpečnější, než otevřená podpora uhlobaronských zájmů. Strhnout závoj z odborářských milionářských bossů, kolaborantů s buržoazií, sociálních demokratů a reformistů z různých stran a hnutí považujeme za povinnost a předpoklad k prvnímu kroku většiny společnosti proti systematickému ožebračování. Na kauze dolu Paskov je nebezpečnost těchto slovních cvičení sociální demokratů, případně úskalí živelnosti a sezení v koutě KSČM, velmi patrná.

SMKČ vyzývá horníky OKD, ale i další dělníky, zaměstnance, chudé důchodce, studenty z proletářských rodin, některé OSVČ a živnostníky z Moravskoslezského kraje i celé ČR k vyvolání tvrdého tlaku na vlastníky NWR, vedoucí odborů, kapitál a jeho stát jako takový. Nezačneme-li teď, budeme krutě poráženi i nadále. Vyzýváme horníky a dělníky OKD, ale i všechny vykořisťované a zbídačované v ČR k jasnému požadavku na nezavírání dolu Paskov, zachování zaměstnanosti a výše mezd horníků.

SMKČ dlouhodobě předkládá požadavek, aby hodnoty, které vyvěrají z přírodních zdrojů naší země, patřily národu, nikoliv soukromokapitalistickým parazitům. Prosazujeme také, aby hodnoty, které většina společnosti vytvořila, patřily jejich tvůrcům. Z toho důvodu voláme po znárodnění těžby nerostných surovin v ČR, včetně dolu Paskov a OKD, po kontrole a řízení těchto podniků dělníky, zaměstnanci a třídními odbory.

SMKČ nabízí toto řešení většině národa, té většině, která tvoří hodnoty a je dalším možným terčem zištných zájmů parazitní buržoazie. Cestou k vydobytí tohoto požadavku, ale i dalších požadavků horníků, dělníků a zaměstnanců v případě dolu Paskov, ale do budoucna i jinde, může být například okupační stávka. Horníky a dělníky dolu Paskov k ní vyzýváme a nabízíme jim naši účast a pomoc.

Pryč s uhlobarony a parazity!

Stop pokračování sociální genocidy Moravskoslezského kraje!

Podpořme horníky a zaměstnance dolu Paskov!

 

 

OKD, pan Bakala a Moravskoslezský kraj

September 26, 2013


V posledních dnech se nad severovýchodem naší země stahují mraky. Mizérii, o které si tu už cvrlikají vrabci na střeše, jsme snad tady nikdy v minulosti neměli. A teď ta zpráva. Propouštění horníků! A co naše vláda? Spoléhá, po způsobu zcela britském, na gentlemanství vznešených pánů majitelů zprivatizované důlní společnosti OKD. A co tito páni loni udělali, rozdali si štědré dividendy z našeho uhlí, co střelili někde na komoditním trhu. Člověk by neměl závidět, ale podle naší ústavy je nerostné bohatství naše, celého národa. A tady si ho rozděluje úzká skupina prevítů, pardon, podnikatelů. No a nyní po rozporcování medvěda se dozvíme, že ono se už to tolik nerentuje, jako kdysi, bude třeba důl uzavřít. Nesmíme přeci dopustit snížení mezd pro management, protože by nám to potom nikdo nedělal. Oni se totiž nerentují ani RPG byty, ale p. Bakala už jistě má plán, jak tento problém vyřešit, a je nade vší pochybu jasné, k jakému prospěchu a pro koho. Takže si to shrňme, přimíchejme trochu vlastní fantazie a může nám z toho vzejít tvrzení: „dnes důl, zítra byty a pozítří kdoví co“. Ve sdělovacích prostředcích nám předhazují, že je ve vzduchu sociální bouře. Jako obyčejně je u médií zvykem, nemají tak zcela pravdu, protože sociální bouře již začala a postupuje zlehounka, prorůstá do většiny rodin v tomto kraji, které přemýšlejí, zdali koupit dětem penál do školy nebo snad kus žvance. K jakým koncům to vede, se mohou všichni přesvědčit návštěvou například severu Moravskoslezského kraje, a pokud se Vám tam snad podaří někoho najít, zeptejte se na tyto otázky: „Jak to jde v práci?“, „Kam pojedeš s rodinou na dovolenou?“, „Proč už si nekoupíš nové auto?“ apod.

SMKČ Ostrava

Stanovisko solidarity OSČMS k plánovanému uzavření dolu Paskov

September 25, 2013


Jménem Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska i svým vyjadřuji horníkům z dolu Paskov hlubokou solidaritu. Pokud dojde k uzavření dolu, přijde o práci minimálně tři tisíce lidí. To bude velkým sociálním problémem nejen na Ostravsku. Snaha uzavřít důl Paskov ze strany jeho vlastníků ukazuje v plné nahotě podstatu dnešní společnosti zbohatlíků, burzovních makléřů a nadnárodních společností. Mzdy horníků za odvedenou práci pro ně představují pouze nákladovou položku snižující jim jejich možný soukromý zisk. Když jim zisk klesá, dovolávají se tzv. vysoké nákladovosti a nutnosti finanční pomoci státu a vyhrožují vyhozením lidí ze zaměstnání na dlažbu. Tak postupuje i NWR ovládané vlastnicky Zdeňkem Bakalou v případě dolu Paskov. Je to nelidské. Proto požadavky horníků udržet si zaměstnání a nepřistoupit na snížení ceny své pracovní síly o 20% vnímám jako oprávněné.

Stanislav Grospič, předseda OSČMS

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář